Zkouška pohotovostní jednotky má za cíl zjistit připravenost psa pro praktické nasazení a úroveň jeho praktické upotřebitelnosti, a proto kvalifikuje úspěšného psovoda do pohotovostní jednotky SZBK. Z těchto důvodů musí být používán terén, který se co nejvíce přibližuje praxi. Může zahrnovat nejen budovy, ale i houštiny, strže, skalnaté rokle, štoly, sklepy apod. Jeho jediným kritériem je praxi odpovídající náročnost.

Dva terény o rozměrech 100x200 kroků jsou v neimitovaném prostředí. Hoří v nich ohně, povalují se nejrůznější rušivé předměty a ozývají se nárazové hluky. Jedno vyhledání se provádí ve dne a druhé v noci v nestanoveném pořadí. Pro hodnocení není důležité, v jakém pořadí pes hledané subjekty nalézá. Psovod každý nález přesně označuje a hlásí jeho umístění vysílačkou.

Hledají se 3 živé osoby a 3 vzorky lidského pachu. Osoby jsou ukryty jedna v úrovňovém úkrytu, jedna v hloubce 2-3 m a jedna ve výšce 2-3 m nad zemí. Vzorky jsou ukryty jeden asi 30 cm pod úrovní terénu, jeden ve výšce asi 2 m a jeden buď ve výšce asi 1 m nebo v hloubce 1 m.

Při nenalezení některého subjektu není zkouška splněna, pes obdrží bez ohledu na dosud získané body známku chybně.

Není stanoveno, kolik hledaných subjektů má být v prvním a kolik ve druhém terénu. Mohou být tedy použity varianty 0:6, 1:5, 2:4, 5:1, 4:2, 3:3 v libovolné kombinaci živých osob a vzorků lidského pachu. Žádný figurant ale nesmí být pro stejného psa použit dvakrát.

Časový limit pro prohledání jednoho terénu je 30 minut. Pauza pro odpočinek mezi oběma speciály není pevně stanovena.

ZPJ - speciální cviky